Srdečně zdravím!
Na našem webu najdete všelijaké originální příběhy, kterých je zatím málo, ale postupně budou přibývat. Doufáme, že se Vám to bude líbit.

Červen 2015

My Hero - Anotace

30. června 2015 v 19:19 | Mia Azura |  My Hero

Předmluva autorky:
Fajn, takže jsem se rozhodla udělat novou sérii příběhů. Teď když mám prázdniny a více volného času nemám co dělat a skoro celou věčnost sedím u počítače... :33 Samozřejmě si někdy dám pohov a vyjdu ven na vzduch, ale od toho tu vynalezli okna nebo ne? No nic, nebudu Vám tu už víc kecat. Více nechť Vám poví anotace...

3# Stín | Revenge

26. června 2015 v 17:36 | Enwy Rubian |  Revenge
"Štěstí je jen iluze, která všechny klame a nutí nás přestat se drápat k cíli." - Anders Celsius

"Takže jsem pořád tvůj vězeň? Něco jako poskok?" ptal se Oliver. Rose se zatvářila naštvaně. "Jsi můj... ehm, kámoš teprve pár minut a už mi lezeš na nervy. Měla jsem tě tam nechat, ať pomalu chcípáš," zavrčela. Pikachu se koukal po okolí z jejího ramene a občas trhl uchem, asi z nervozity. Oliver se ušklíbl. "Tak krutá ty být nemůžeš. Vždyť jsi křehotinka a -"
"Tak křehotinka, jo?" vyjekla Rose a Pikachu dal Oliverovi bleskový proud až nadskočil. "Připadám ti snad jako křehotinka?" Mávla rukou a Pikachu proud ještě zesílil. "Ne, počkej! Odvolávám to! Odvolávám!" pískl Oliver. Pikachu přestal a Rose si to zamířila rovnou k Oliverovi, z něhož se malinko kouřilo. "Už nikdy mi neříkej křehotinka. Nebo to příště nebudou jen vlasy," řekla a ve tváři měla stále ledový výraz. Oliver si prohrábl vlasy, z nichž se ještě stále kouřilo a některé ještě maličko hořely. "J-Jo, jasňačka. Dám si příště pozor, ať tě tak už neoslovím," vysypal ze sebe Oliver a zvedl ruce v omluvném gestu. Od Rose si vysloužil ještě jeden varovný pohled.
"Pff, a tomu si říká kamarádka. Spíš diktátorka, " postěžoval si Oliver sám pro sebe. Pak ale pokrčil rameny. "No, já taky mám co říkat. Já jsem 'Oliver ala vězeň z Alkatrazu'." Rose se ohlédla. Olivera napadlo, jestli nemá nějaké super schopnosti, protože mluvil tak potichu, že to mohl slyšet jenom on. Když se na něj ale jen ušklíbla a pak se zase koukala před sebe, hned super schopnosti zamítl. I když... ale ne!
"A... mimochodem, Rose?" ozval se a přiběhl k ní. Zrovna drbala svého Pikachua za uchem a smála se. Olivera opustila ta myšlenka, že je krutá. Takto vypadala jako naprosto normální šťastná dívka, která si hraje se svým Pikachuem. Ale když jí Oliver pohlédl do očí, zesmutněl. Její oči jako kdyby viděli víc než chtěli vidět.
Rose se otočila. "Hm?" Oliver zavrtěl prudce hlavou. "Já jen, že bych tě asi měl představit svému týmu. Protože když máme teď putoval spol -" Rose s ním prudce trhla dolů. Její Pikachu se postavil do zápasového postoje. "Co to sakra dě -" "Pšššt!" obořila se do něj a odtáhla ho za křoví. Pikachu jim kryl záda. Oliver si nahmatal hlavu, kterou tam kupodivu měl. "Co to sakra zase děláš?" zavrčel šeptem. Rose se koukala na cestu a ani se na něj nepodívala, když odpovídala. "Mlč a sleduj," řekla mu prostě a tím Olivera uzemnila.
Oliver čekal, co se bude dít. Když se nedělo nic, málem do Rose bouchl, aby jí to odplatil, ale přesně v tu chvilku nebe zahalil stín. Oliver vzhlédl a nevěřil svým očím. "To je -" Nedokončil větu. Rose ani nedutala a v očích jí plápolal vztek, smutek a strach v jedné směsici. Když ta věc zmizela z dohledu, vyskočila ven a její Pikachu se usadil na jejím rameni. Zamířila si to po cestě, mimo trasu, kterou měli naplánovanou. Oliver vyskočil ven. "Hej, pr! Kam to jdeš?"
"Neměla jsem tě do toho zatahovat. Vlastně jsem tě neměla vůbec zachraňovat."
"To jsme myslím už probrali."
Nastalo mlčení. Ani Rose ani Oliver neměli co říct. Jen na sebe němě hleděli a probíhala válka beze slov. Nakonec Rose ustoupila. "Nechci..," otřeseně se nadechla a uhnula pohledem. "Nechci do toho problému tahat jiné lidi. Je to nebezpečné." Oliverovi se podařil úsměv. "Ale Rose, uvědomuješ si, že nejsem 'jiný člověk'? Já jsem přece tvůj vězeň. Teď mě máš na vodítku, ať se děje co se děje. Spolu...," jeho řeč odešla. Rose se podívala směrem k Pikachuovi. A usmívala se se smutkem na tváři. Na minisekundu Oliver pochopil, že ta tvář skrývá roky dlouhý smutek, který ji ničí. Přesně o sekudnu později se tvář změnila zpátky do chladné a bezcitné. "Spolu dokážeme víc? To říkali všichni," dokončila jeho větu a otočila se. "Ale jestli vážně chceš jít se mnou..." Oliver se zasmál. "A co tu asi celou dobu říkám," ušklíbl se. Rose kývla a rozběhla se, Oliver jí byl v patách.

My name is Mia...

21. června 2015 v 20:24 | Mia Azura |  Mia Azura's Diary
Ahoj! Tak mě napadlo, co kdybych se Vám trochu představila. Sice jsem už něco o sobě zmínila, ale podle mě je to strašně málo z toho, co všechno se o mě dá povídat. Jsem ukecaný typ člověka, tak proč to nevyužít, že? Myslím že se o mě dá vypovědět celkem slušný počet věcí (nebo to alespoň Enwy tak tvrdí), takže... jdeme na to!