Srdečně zdravím!
Na našem webu najdete všelijaké originální příběhy, kterých je zatím málo, ale postupně budou přibývat. Doufáme, že se Vám to bude líbit.

7# Vražedná kočka | Cross Akademy

2. dubna 2015 v 20:31 | Mia Azura |  Cross Akademy
Koho zajímá, o čem bude dnešek ? :D Mě celkem jo, protože nemám ani nejmenší tušení, co jsem zase vymyslela :D Nebudu to prodlužovat a jde se na to :-)

***

"Aino! Vstávej!" Někdo jí jemně fackoval a snažil se jí probudit. Vystřelila do sedu, deku tisknouc si na hruď. "Ichiro!" zakřičela, protože on seděl naproti ní a ona byla jen ve spodním prádle. Byla si na 100% jistá, že minulou noc zamkla, tak jak se mohl dostat dovnitř? Ani se neopovážila se zeptat. "Aino, rychle. Jdeš pozdě na trénink," zvolal a už zmizel za dveřmi. Aina bleskurychle vstala a oblékla se. Zmizela v koupelně a pak se zase objevila se zubním kartáčkem v puse. Rukou ho držet nemohla, protože si česala vlasy.

Jakmile byla s hygienikou hotová, popadla pouzdro s kuší a vystřelila z pokoje. Řítila se po schodech dolů. Pod schodami jí čekal Ichiro a spolu se vyřítili do cvičební tréninkové haly. Daichi Cross už tam na ně čekal spolu s dalšími. Ichiro šel mlčky k Sezamimu. "Dobrý den, pane. Omlouvám se, mistře. Zaspala jsem," vydala ze sebe Aina, téměř neudýchaně. Daichi Cross se na ní pousmál, popřál jí dobré ráno a na její 'Zaspala jsem', nereagoval. Poslal jí za Ichirem. Kazumi jí pozdravila. Ona jí to řekla také. Když Aina prošla kolem Shikiho, uklonil se a věnoval jí mrknutí. Aina se doširoka usmála a mrknutí mu vrátila. "Dáme si malé kolo na rozehřátí. Hikari, Aino, začněte." Daichi Cross se ani neuráčel říct Aině, oč tu jde. Hikari nemě přikývla a postavila se naproti černovlásce. Ostatní ustoupili. Když se Aina podívala na Hikari, bylo jí jasné, co to bude. "Souboj... začíná... teď!" uslyšela. "Hikari Shirai, bojové umění kočka," křikla Hikari a rozsvítili se jí fialově oči, které měla normálně šedé. Ani nečekala na Aininu reakci. V ruce se jí rozstvítila růžová koule, která se točila na její dlani a vypadala hrozivě. V druhé ruce se stalo totéž. Aina vytáhla svou kuši že pouzdra, ale to už se Hikari objevila za Ainou a vystřelila po ní jiskřící kouli, která vybuchla u jejích zádech. Padla na břicho, ale rychle vstala. Než se vůbec stačila zvednout, těsně u její hlavy vybuchla další syčící koule. Exploze jí vyhodila pár metrů daleko a způsobila jí bolavé rány. I přes to se ale zvedla a nabila kuši. Vystřelila po Hikari, která se jí jen jako šedavá mihla kolem těla. Hikari pohotově zachytila střelu vystřelenou z kuše a odhodila jí stranou. Objevila se další pulzující koule, kterou Hikari mrštila po Aině. Černovláska na kouli vystřelila šíp a ten způsobil další explozi. Hikari to čekala a tak se opět jako čmouha oddálila a tak jí výbuch téměř nezasáhl, Ainu to však odrazilo a ona se doslova přilepila na zeď. Hikari se rozběhla a na dlani jí zasvítila další koule. Chtěla Aině dát finální úder, když v tom... Něco bílého se mihlo kolem Hikari. Pohybovalo se to jako neřízená střela a vypadalo to spíše jako teleportace. Hikari zbývalo poslední máchnutí rukou a koule by už vyletěla, když v tom ucítila na svém krku něco studeného a bodavého. "Hikari... dost," uslyšela. Koule zmizela. Očí jí naposledy zablikali fialovou barvou a potom se změnily zpátky na svou původní šedou barvou. "Je to jen trénink," dodal hlas za ní. Hikari se prudce otočila, čímž se stalo, že jí dýka malinko řízla do krku. Hikari to však ignorovala. "Shiki, víš přece, jak je neslušné zasahovat do cizích záležitostí," podotkla Hikari chladně a přejela si špičkami prstů po krku, který se začal neobvykle rychle hojit. Po pár vteřinách po ráně nebylo stopy, byla tam jen bledá jizva. Aina se až teď zvedla na nohy a přikráčela k Hikari. Mnula si bolavé zápěstí, vlastně jí bolelo celé tělo. "To takhle trénujete každý den?" zeptala se a přitom si dávala kuši na záda. "Ne, jen Hikari," odpověděl jí Shiki a odebral se pryč. Hikari udělala totéž, čímž se stalo, že Aina zůstala na bojišti sama a ze tribuny jí pozorovala Kazumi, Sezami, Ichiro a její mistr.

Po bitvě se odehrál tvrdý trénink bez přítomnosti těch dvou - Shikiho a Hikari. Aina měla pocit, že se doslova vytratili z povrchu zemského. Před obědem taky nikde nebyli. Aina se mlsně zakousla do sushi, který jí přinesl Ichiro. Stál tam v zástěře a s čepicí kuchaře na hlavě. Jako první, co dostala, byl ale vražedný pohled Sezamiho. Jejich setkání neproběhlo zrovna dvakrát příjemněji, tenkrát se jí snažil zabít. Ona ho však porazila. Podle Hikari by Seazmiho dokázal porazit leckdo, podle Ainy byl ale těžký protivník. Znovu si dala kus sushi do pusy a vychutnávala si tu exotickou chuť. "Mořské plody, kyselá okurka a vajíčko," podotkl s úsměvem Ichiro. "Chutná?" Aina jen němě přikývla a dala si do pusy další kus. Tak dlouho sushi neměla.

Po obědě následovala dvouhodinová přestávka a potom byl zase trénink či výprava do města. To vybírá Cross. Teď je ale přestávka a Aina by si ráda svou první přestávku tady užila. Ale dopadlo to jinak, než si myslela. "Uf, kde je ta vata?" zamručela, když hledala vatu. Otevřela snad už všechny police a prozkoumala každý centimetr koupelny. Led už měla, teď ještě vata na dezinfekci. Hikari rozdávala dost silné rány a víc jak polovinu z toho byly popáleniny ze syčících koulí. Hikari, neumíš rozeznat trénink? Měla jsi mě šetřit, trénovala jsem s Vámi poprvé, pomyslela si Aina a odfrkla si. Zároveň se jí vybavila ta vzpomínka na tu rychlou regeneraci, jak jen přejela prstami po ráně a měla jí zahojenou. Umí tohle i Aina? Odtrhla se od přemýšlení, protože ty rány pekelně pálily. Ucítila studený obklad na zádech. Počkat, ale ona má přece ruce zaneprázdněné, žádný obklad neměla a ještě ke všemu si ho tam nedala! "Je tohle příjemný?" uslyšela hlas za sebou. Lekla se natolik, že vystřelila z místa a nemotorně sebou praštila o roh postele. "Shiki! Co tu děláš? Jak ses sem dostal, pokoj byl zamčený! Tomu si říkáš gentleman, když že se jen tak objevíš v cizím pokoji?" vysypala ze sebe Aina, ale protože jí bolelo celé tělo, podlomily se jí kolena. Shiki jí pohotově zachytil a podepřel jí rameny. "Dobrý?" optal se. Aina kývla a on jí posadil na postel. "A teď vysvětluj," dodala Aina s usšklíbnutím a nechala Shikiho, aby jí chladil záda obkladem, jelikož měla v jedné ruce dezinfekční prostředek a v té druhé držela náplasti. Shiki zřejmě nechtěl Aině vůbec nic říct a jí to tak vyhovovalo. Věděla, že od Shikiho se dá čekat úplně všechno. "Ale gentleman se nikdy neobjeví v cizím pokoji bez dovolení," podotkla. Shiki jí věnoval ušklíbnutí. "'Chovej se ke mě normálně, jsme přece přátelé'" odrecitoval jí Shiki slova, který řekla onen večer. Aina se zatvářila naštvaně, ale když se Shiki pokoušel napodobit její hlas, rozesmála se. "Ale to přátelé taky nedělají. Existuje již pár století klepání," smála se. Shiki jí věnoval šibalský pohled. Něžně jí štouchl do zad a ona mu to oplatila. Chvilku se tím takto zaměstnávali, ale pak je to přestalo bavit.

Skončila přestávka a už zbývalo jen pár desítek minut k dalšímu tréninku či vycházce. Ainu zajímalo, kam to dneska půjdou. Shiki i Aina byli ještě v pokoji. Někdo začal na dveře zběsile klepat. Shiki se zvedl ze sedu a jen se 'přeteleportoval' ke dveřím. Otevřel je a dovnitř vpadla Kazumi, udýchaná a bledá, čímž už pohledem naznačovala, že jí něco vyděsilo. "Kazumi, jsi v pořádku?" zvedla se Aina a došla k vyděšené Kazumi. "Elda...baran..," řekla a podlomily se jí kolena. Aina jí jen tak tak chytila a posadila na bambusovou židli. Shiki vypadal taky zděšeně, ale nebyl to úplně tak strach. Byl to něco jako pohled člověka, který věděl, o co tady jde. "Kazumi, Aino, zůstaňte tady, prosím," řekl, otevřel dveře a vyběhl na chodbu. "Kazumi, kdo-... kdo je Eldabaran?" zeptala se Aina, když už Kazumi nabírala původní barvu. Jakmile uslyšela slovo 'Eldabaran', padla jí tvář do dlaní. Vzlykala, ale neplakala. Pak zvedla své uslzené oči k Aině. Utřela si je do rukávu a nasadila tvrdý a nedotčený pohled. "Eldabaran... je... démon," začala. "Pro obyčejné nicnetušící lidi je Eldabaran... něco jako Virus. Virus, který má podobu netvora, no... vypadá trochu jako drak křížený s tarantulí a krakenem." Aina se pokusila toho Eldabarana představit, ale moc to nešlo, vzhledem k tomu, že nikdy neviděla krakena. "Je to král netvorů a dokáže vyvolávat příšery. Kdysi ho už jeden hrdina zabil, ale nějak se mu teď povedlo uniknout z vězení. Je ale ještě slabý, takže ho musíme uvěznit ještě dřív, než nabere plnou sílu." V Kazumininých očí se zalesklo odhodlání. Vstala, utřela si pár kapek slz, které se jí předtím z očí vykutálely a otevřela dveře. "Aino, pomůžeš mi?" Že se vůbec ještě ptá, pomyslela si Aina a vstala. Vyšla z pokoje a s Kazumi ve vedení šla k onu místu. Vlastně ani nevěděla, co jí čeká. Jak je asi veliký? Má to vůbec hmotnou podobu? Je jen jedna možnost, jak to zjistit...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama