Srdečně zdravím!
Na našem webu najdete všelijaké originální příběhy, kterých je zatím málo, ale postupně budou přibývat. Doufáme, že se Vám to bude líbit.

1# Nový začátek | Cross Akademy

20. ledna 2015 v 17:13 | Mia Azura |  Cross Akademy
Je tu první povídka! Nevím přesně, co mě napadlo, ale snad se Vám to bude líbit. Dala jsem si záležet, ale kdyby se našli nějaké drobné chybičky, prosím za odpuštění, přece jen jsem začátečník...

★★★

V jednom malém městečku - přesněji Viridianu, bydlela jedna dívka. A přesně dnes jí čekal velký den. "Ahoj mami." rozloučila se, se svou matkou, hodila tašku přes rameno a vyšla z domu. Její matka na ní ještě volala, ať si vezme ještě něco teplého na sebe, jinak nastydne. Ona však šla dál jako kdyby neslyšela, i přesto, že na ní matka křičela asi desetkrát.
Tato černovláska jde dnes poprvé do své nové školy. Spíše to byla akademie, ale budiž. Pořádně se nadechla čerstvého vzduchu a zrychlila krok, aby nepřišla první den pozdě. Užívala si ten vítr ve svých vlasech a chladný vánek ve tváři. Už se tak těšila.
Zastavila se před ocelovými branami a vzlédla nahoru. "Cross Akademy. Jsem tady!" usmála se pro sebe. Hlasitě polkla a opřela se vší silou o bránu, která se, se skřípáním otevřela.
Vešla dovnitř. Šla po vyšlapané cestičce. Jako první jí přivítala krásná zahrada. Podívala se do leva, kde na zeleném kusu trávníku nějaká skupina žáků trénovala lukostřelbu. Asi jsem zapomněla zmínit, že Cross Akademy je akademie, ve které se lze naučit obraně, přesnosti, pružnosti i prastarým způsobům boje. Otočila se na druhou stranu, kde zase učitel učil svého žáka držet meč.
"Hej, ty!" uslyšela. Prudce se otočila za hlasem. "Jsi tu nová?" zeptal se hnědovlasý kluk a popošel k ní, ona o krok zase ustoupila. "Jsem Ichiro." podal jí ruku. Ona se na něho nejdříve podívala a pak si nejistě s ním rukou potřásla. "Jsem Aina."
"Hledám Daichiho Crosse. Kde ho najdu?" otázala se po chvilce ticha. Ichiro ukázal prstem na cestu, která vedla někam za budovu akademie, zjevně na zadní zahradu. "Díky." Zamířila tam, kam ukazoval.
"Vy musíte být Aina," oslovil jí starý muž, který právě hleděl na lekníny, které byli na hladině malého jezírka. Ona jen kývla. "Už jsem tě čekal. Pojď za mnou." Usmál se na ní milý muž a vedl do budovy. Ona ho následovala, i když zrovna nevěděla, kam to vlastně jdou.

"Vyber si. Meč za sílu, luk za přesnost, nebo dýku za rychlost." zeptal se jí a vyložil zbraně na stůl. Meč je na mě moc těžký, pomyslela si. luk vyžaduje přesnou mušku a já se netrefím ani odpadem do koše, natož šípem do terče. A abych mohla dýku, musela bych mít pevný stisk a rychlé zakročení při situaci. Stařík byl trpělivý. Kolik by mu tak mohlo být? S těmi bílými vousy, které byli dlouhé skoro až k zemi a stejně bílými vlasy, které měl na hlavě, vypadal ještě starší, než byl. Nevypadalo, že by na novou žačku nijak pospíchal. "Mám zbraň, která kombinuje všechny tyto vlastnosti," řekla konečně. Stařík se nad její odpovědí jen usmál. "Volím kuši.".
"Jak vidíš, kuše tu na výběr není. Leda kdybys nějakou měla, ale to silně pochybuji." Znělo to jako výzva, i když si Aina jako vyzvaná nepřipadala. Sundala si tašku a vyndala z ní černé velké pouzdro. Zkušeně jej otevřela a přinesla mistrovi - jak ho možná lze nazývat, onu zbraň. Starý muž žasl nad tou věcí, která mu teď spočinula v dlani. Černá kuše, která měla podél své sochy zobrazení draka.

"Tak, budete mě učit?" zeptala se Aina opatrně, kapka drzosti se ale našla. Stařík se k ní otočil zády. "Pokud dokážeš, že budeš stejně zkušená jako všichni ostatní, můžeš tu zůstat a učit se. Pokud ne, odejdeš." Teď to už znělo jako výzva. Aina ale odhodlaně řekla: "Jsem připravená mistře."...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama